Turistický klíč 150
Lokace
- Kraj: Středočeský
- Okres: Kutná Hora
- Obec: Kutná Hora
Mapy.cz: Naplánovat výlet –>
Historie
Text přebrán z níže uvedených webových stránek města Kutná Hora:”Vznik Kutné Hory je tradičně spojován s rozvojem peněžního hospodářství ve 13. století, nicméně prvopočátky dolování jsou podstatně dávnějšího data. Povrchové výchozy stříbrných rudních žil byly zřejmě odhaleny již v závěru 10. století Slavníkovci, kteří na svém hradišti Malíně – dnes součást Kutné Hory – razili v letech 985-995 z tohoto stříbra mince-denáry, které poznáme podle opisu “MALIN CIVITAS”. Povědomí o existenci stříbrného bohatství v regionu bývá někdy spojováno se založením cisterciáckého kláštera v Sedlci roku 1142. Možnost, že mniši znali tajemství svého okolí a využívali je, však do určité míry vyvrací skutečnost, že klášter v prvním století svého bytí zápasil o holou existenci a teprve po objevení důlních nalezišť se jeho hospodářská situace nápadně zlepšila. Zvěst o tom, že v blízkém okolí kaňkovských vrchů existuje lákavá možnost zbohatnutí, přivedla do zdejších končin obrovské množství nových usedlíků, zejména z přilehlých německy mluvících oblastí, kteří přinesli pokročilejší výrobní technologii i společenské vztahy a záhy se stali vůdčí skupinou v celé aglomeraci. Kolem jednotlivých šachet vyrostla provizorní obydlí, dřevěné kaple a primitivní těžní zařízení. Atmosféra Kutné Hory této doby bývá často přirovnávána k atmosféře amerických zlatokopeckých osad, staré prameny hovoří o “sběhu ke Kutné” a lapidárně tak vyjadřují skutečnost, že ohlas zdejších nalezišť záhy přesáhl hranice země.
Přelom v dějinách Kutné Hory znamenal rok 1300, kdy král Václav II. (1278-1305) udělil osadám horní zákoník IUS REGALE MONTANORUM, právní dokument mimořádné hodnoty, který stanovil veškeré organizační a technické podmínky nutné pro pravidelný chod dolů. Právní postavení v nějž se osady začaly přetvářet, podepřela řada privilegií a výsad králů z rodu Lucemburků, která vynesla Kutnou Horu na druhé místo po Praze. Krátce po roce 1300 byla do Kutné Hory přenesena i centrální mincovna českého státu a pro její činnost vyhrazen královský hrádek, jež se záhy začal nazývat Vlašským dvorern na paměť italských odborníků, Vlachů, kteří stáli u zrodu mincovní reformy. Zaražení pražského groše a jeho dílů-parvů uzavřelo výrobní cyklus začínající těžbou rudy. Kutná Hora se tak postupně vyvinula ve finanční centrum českého státu. Do prvních desetiletí 16. století vstupovala Kutná Hora jako kvetoucí město se zdánlivě nevyčerpatelným bohatstvím. Důlní pásma, především pásmo oselské, nadále přinášela značný výnos, nicméně varující byla skutečnost, že horníci postupovali do hloubek na hranici pěti set metrů s velkým nebezpečím spodních vod a ubývajicí mocností ložisek. Tyto krizové příznaky zesílily od třicátých let a vedly k omezení těžby na hlavních pásmech. Pro místní obyvatele bylo doslova šokující uzavření nejslavnějšího důlního pásma, oselského, roku 1543. Kutná Hora viděla možnost nápravy v masivnějším přísunu finančních prostředků, kterých se však trvale nedostávalo. Problémy se dále kupili. Obrovskou újmu způsobily městu švédské vpády v letech 1639 a 1643. Obraz, který ve čtyřicátých letech 17. století Kutná Hora skýtala, byl smutný. Domy opuštěné emigranty či zpustošené Švédy, v dolech zůstal jen nepatrný počet havířů.
Na počatku 19. století sice ještě patřila mezi větší města (kolem r. 1800 měla asi 6 tisíc lidí), ztrácela však nezadržitelně na svém významu a nutno říci, že nezachytila nástup průmyslové revoluce. Dlouhou dobu byly jedinými podniky, které mohly nést název průmyslový Breuerova kartounka z roku 1774 a Státní tabáková továrna v Sedlci založená v roce 1812 v budovách zrušeného cisterciáckého kláštera.
Národní obrození se zde projevilo především výrazným uvědoměním významu města a jeho slavné minulosti. Romantické prostředí temných křivolakých uliček a majestátní katedrály inspirovalo umělce – spisovatele a malíře.
Vývoj města jako památkového solitéru pak ukončil rok 1995, kdy došlo ke slavnostnímu zápisu na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.
Zajímavosti
- Chrám sv. Barbory.
- Vlašský dvůr.