Turistický klíč 46
Lokace
- Kraj: Jihočeský
- Okres: Český Krumlov
- Obec: Zlatá Koruna
Cestovní itinerář
- Vlak: Zastávka Zlatá Koruna je na trati z Českých Budějovic do Českého Krumlova.
- Auto: Po silnici č. 39 z Českých Budějovic do Českého Krumlova a u obce Rájov doprava.
- Mapy.cz: Naplánujte si výlet vlakem, autem, pěšky nebo na kole s mapy.cz –>
Historie
Text přebrán z oficiálních stránek, odkaz viz níže. Přemysl Otakar II. daroval klášteru, který založil, údajný trn z Kristovy koruny, jenž předtím získal od francouzského krále Ludvíka IX. Svatého. Na Přemyslovo přání byl klášter podle této relikvie nazván Svatá Trnová Koruna (Sancta Corona Spinea). Je doloženo, že na počátku 14. století došlo ke změně názvu na Zlatá Koruna, pravděpodobně v souvislosti s velkým bohatstvím kláštera. Tento lidový název se přenesl i na obec vzniklou v blízkosti kláštera, který sám však stále užíval svého původního jména. Cisterciáky z nejvýznamnějšího rakouského opatství Heiligenkreuz sem roku 1263 povolal Přemysl Otakar II. – v podstatě jako oporu své moci proti Vítkovcům, kteří si v té době tvořili v jižních Čechách mocnou doménu. Král daroval klášteru rozlehlé pozemky, které dále významně rozmnožil dar Bavora ze Strakonic. Vítkovci brzy správně rozpoznali v klášteru překážku své expanze a roku 1276 ho napadli a značně poškodili. Podpora Václava II. však umožnila další intenzivní výstavbu kláštera. Během 14. století prožil klášter velký rozkvět a založil na svém panství přes 100 vesnic. Sláva kláštera prudce pohasla roku 1420, kdy ho napadli, poničili a vypálili husité. Mniši svůj domov dokonce na čas opustili. Během husitských válek si Oldřich II.z Rožmberka přivlastnil celé klášterní panství a moc nad Zlatou Korunou. Rožmberkové majetek nevraceli a situace kláštera se koncem 15. století dále horšila. Roku 1493 postoupil český král Rožmberkům zlatokorunské statky do dědičné správy, čímž jim vlastně předal veškerá patronátní práva. Počet mnichů v klášteře se nadále snižoval a jejich duchovní život pustl. V polovině 16. století usilovali šlechtičtí patroni o zrušení kláštera, k čemuž ale nedošlo. Ještě před třicetiletou válkou se začaly jeho poměry konsolidovat a ve druhé polovině 17. století se pod vedením opata Matěje Aleše Ungara skvěl mezi vzorovými kláštery českomoravské cisterciácké provincie. V té době se znovu rozhořel spor o restituci klášterního majetku s tehdejšími majiteli krumlovského panství Eggenberky. Na obranu práv kláštera vzniklo z pera zlatokorunských cisterciáků několik děl o jeho dějinách, jež jsou pro historiky dodnes cenným (i když samozřejmě neobjektivním) zdrojem informací. Dlouhotrvající boj trval ještě za Schwarzenberků a nebyl úspěšný. Roku 1785 byl však klášter zrušen výnosem císaře Josefa II. Objekt kláštera koupili Schwarzenberkové, kteří ho až do roku 1909 pronajímali různým podnikatelům. Postupně se zde vystřídala výroba hedvábí, kartounka, výroba sukna a nakonec strojírna se slévárnou. V takéž zrušeném kostele sv. Markéty byla výroba tužek a sirkárna. Během 19. století klášter značně chátral a zachránila ho až záchranná stavební obnova během II. světové války. Roku 1940 zabavilo Schwarzenberkům klášter gestapo a po válce ho zkonfiskoval stát. Od roku 1979 je ve správě Státní vědecké knihovny v Českých Budějovicích.
Zajímavosti
- V obci se nachází známý vodácký kemp na řece Vltavě.